Péče o psího sportovce, L.Daviesová

Co říct. Jedním slovem super. Už když tato kniha vyšla, nemohla jsem se dočkat, až se mi dostane do rukou, protože je to něco, co na českém trhu nemá obdoby. V českém jazyce moc knih zabývající se problematikou péče o pohybový aparát psa není, dají se spočítat na prstech jedné ruky, takže tohle je unikát. Sepsání knihy není nijak náročné na pochopení, obsahuje spoustu důležitých informací, a i když se může zdát, že je zaměřená hlavně na majitele agiliťáků, myslím si, že by neměla chybět v žádné knihovně majitele sportovně vedeného pejska. Kniha obsahuje celkem 11 kapitol a je zde obsaženo vše, co zajímá každého majitele sportovního psa.

Kapitola první a druhá nám popisuje psa, vysvětluje jak se pohybuje, obsahuje spoustu srozumitelných anatomických obrázků (plně dostačujících pro běžného majitele a zároveň nijak moc obsáhlých, aby Vás to vyděsilo) a zabývá se vývojem pejska od jeho narození (ba dokonce i před ním – jako velmi zajímavý hodnotím odstavec ohledně vlivu pozice plodu na pozdější život). Nechybí zde zmínka ani o očkování, kastraci a vývojových fázích štěněte – nejedná se tedy o čistě fyzioterapeutickou knihu, ale takovou komplexní příručku pro majitele. Kapitola tři nám také nastíní lehký přehled ohledně krmení psa a potřebných živin, které by vyvážená strava měla zahrnovat. Následující kapitola se může zdát jako nejnáročnější, zabývá se energetickým vyvážením a fungováním svalů. Pro informaci a uvědomění si skvělé, ale dle mého názoru (pokud to samozřejmě nemáte v plánu dále studovat) po přečtení kapitoly informace zapomenete a při vrácení se ke knize tuto kapitolu dokonce s klidným svědomím přeskočíte.

Tím bychom projeli všeobecný úvod, znovu vypichuji, že srozumitelně napsaný a lehce pochopitelný. S klidným svědomím mohu říci, že minimálně první tři kapitoly by si měl přečíst každý majitel psa. Od páté kapitoly už se začínáme soustředit na „sporťáky“. A to konkrétně na vedení mladého psa. Ano, i toto je potřebná kapitola, možná že u některých sportů a majitelů ta nejpodstatnější. Ambice člověka jsou občas potvora a člověk za vidinou žebříčku a nablýskaných placek je schopen po psovi chtít nejvyšší výkon již „od plenek“. A to není dobře. Postupně jsou zde popsány vývojové fáze sportujícího psa a v přehledné tabulce uvedeno, jaké cviky je s mladým psem vhodné cvičit a jakým směrem bychom se ubírat neměli. Velmi často je zde zmiňován i dopad na psychiku a duševní stav psa (ano, i psi mají tyto pocity a ne, nejedná se o nový trend, bylo to tak prostě vždy), což beru jako další velké plus knihy. V kapitole jsou také vypíchnuty a popsány cviky, které lze cvičit s mladým psem, aby ho to neohrožovalo na zdraví (věřte tomu, že stojka na balanční čočce s výdrží 10 minut opravdu není pro štěně to pravé).

Šestá kapitola je jedna z těch obsáhlejších a jedna z těch, které jsou nejvíc plné informací. Dopodrobna rozebírá kondiční cvičení, jednotlivé cviky a i cvičební plány vhodné pro sportujícího psa. Hned od první věty: „Zranění začíná špatně udržovanou kondicí a nedostatečným kondičním cvičením“ se drží na vrcholu nejlepších kapitol knihy. Věnuje se jednotlivým možnostem tréninku (a že jich je), ale také důležitosti zahřátí před výkonem a uvolnění svalů po výkonu (TOP, TOP, TOP!!!). Barevné tabulky s podrobně rozepsaným 6-ti nebo 12-ti týdenním cvičebním programem jen dokazují kvalitu této knihy. Následující kapitola nám dopodrobna rozebírá vliv tréninku na svaly, druhy únavy a tapering. V barevných tabulkách je zde probráno jednotlivé cvičení a jsou zde konkrétněji popsány překážky v agility.

Kapitola osm a devět se soustředí na zranění psů. V první kapitole je rozebráno proč vůbec zranění u psa vzniká, jaké jsou rizikové faktory zranění (vnitřní i vnější) a jak zjistit, jestli můj pes je případným zraněním ohrožen. Navazující kapitola popisuje nejčastější zranění psů (název kapitoly je doplněn o to, kteří běhají agility, ale informace v kapitole se týkají všech sportujících psů). Zranění jsou tu rozdělena na ty, které postihují hrudní končetinu a pánevní končetinu. Jsou srozumitelně popsána a pro základní informovanost o nich dostatečně vysvětlena.

Předposlední kapitola nám nastíní co je to vlastně fyzioterapie. Jsou zde okrajově popsány jednotlivé metody, od fyzikálních po manuální. Pro informovanost majitele dostatečně informativní na to, aby si majitel udělal alespoň základní přehled o poskytovaných metodách a mohl se pak lépe orientovat v tom, co by bylo pro jeho psa vhodné a jakého fyzioterapeuta vyhledat. Kapitola poslední, tedy kapitola 11, je moje nejoblíbenější a číst bych jí mohla stále dokola. Jsou zde vysvětleny jednotlivá terapeutická cvičení a jejich dopad na tělo psa. I přesto, že se po přečtení kapitoly mohou cvičení jevit jako jednoduchá, vždy kontrolujte jak se psem cvičíte a jestli se opravdu cvik zaměřuje na to, co cvičit chcete. Pokud si nejste jisti jak se cvik provádí, necvičte ho a vyhledejte pomoc nebo radu od někoho, kdo se tím zabývá (kontakt zde: https://ubozeny.cz/kontaktni-informace/ ). Pamatujte, že lepší než cvičit špatně je necvičit vůbec. Nešetrnou manipulací můžete psovi zbytečně ublížit a přivodit mu tak nechtěné zranění. Nebojte se, ptejte se, zjišťujte, pozorně čtěte a nehrňte se do všeho po hlavě. Méně je někdy více.